Anatomie oka

Oko, orgán zraku je uložen v tukovém vazivu a je chráněn kostěnou očnicí – Orbitou. Oko je tvořeno oční kouli a přídatnými očními orgány, které zajišťují ochranu, pohyblivost a další funkce oční koule.

Stěna oční koule plní ochrannou, výživnou a receptivní funkci.

1. Vazivová vnější vrstva oka

• bělima – tuhá vazivová tkáň tvoří téměř 80% povrchu oční koule, je to jedna z nejpevnějších struktur v lidském těle, na kterou se upínají okohybné svaly. Má funkci ochrany nitroočních tkání.
• rohovka – bezcévná, hladká, lesklá, průhledná tkáň, která je díky bohatému obsahu nervových vláken jednou z nejcitlivějších tkání v těle.

2. Cévnatá střední vrstva oka

• duhovka – obsahuje množství cév a pigmentu, který určuje barvu očí. Zároveň mění šířku zornice, která reguluje množství dopadajícího světla na sítnici a tím nás chrání před oslněním.
• řasnaté tělísko - obsahuje ciliární sval, který svým smršťováním a uvolňováním způsobuje vyklenutí nebo oploštění čočky a tím se podílí na akomodaci – zaostřování předmětů na kratší vzdálenost. Řasnaté tělísko je hlavním zdrojem nitrooční tekutiny.
• cévnatka –je pokračování řasnatého tělíska. Její hlavní funkce je výživa oka.

3. Nervová vnitřní vrstva oka

• sítnice – jemná průhledná blána spojená s mozkem zrakovou dráhou. Základem složité stavby jsou vrstvy vzájemné spojených nervových buněk. Důležitá je vrstva tyčinek a čípků, jejichž podrážděním vzniká proces vidění.
• tyčinky - slouží k černobílému vidění a představují většinu smyslových buněk sítnice. Tyčinky rozeznávají pouze světlo a tmu, tudíž slouží za vidění ve dne a v noci. Jejich celkový počet je přibližně 130 milionů.
• čípky – slouží k vnímání barev. Je jich podstatně méně než tyčinek, zhruba jen 6 – 7 milionů, a nacházejí se především ve žluté skvrně.

Po dopadu paprsků na sítnici vytvářejí tyčinky a čípky signály, které jsou přenášeny zrakovým nervem po zrakové dráze do týlního laloku mozku, kde vznikají zrakové vjemy, které jsou interpretovány jako obrazy, které vidíme.

Obsah oční koule, představují průhledné a čiré struktury, které propouštějí světelné paprsky, které po průchodu všech optických prostředí dopadají na sítnici. Tato vnitřní optická prostředí oka jsou tvořeny čočkou a sklivcem.

• čočka – zavěšena na obvodu řasnatého tělíska, má tvar bikonvexní spojné čočky o průměru asi 10 mm.
• sklivec - průhledná rosolovitá hmota, která vyplňuje místo mezi oční čočkou a sítnicí.